Zázvor lékařský (latinsky Zingiber officinale) je v dnešní době velmi diskutovaný pro své léčebné účinky. Původ této asi metr a půl vysoké rostliny z čeledi zázvorníkovitých, s výraznými růžovobílými nebo nažloutlými květy, nalezneme ve východní Asii. Již v dávném starověku se tam pěstoval, a pro svou výraznou chuť našel sušený a nadrcený nebo rozemletý zázvor (respektive jeho oddenky) uplatnění v tradiční čínské, indické či japonské kuchyni. Do oblasti Středozemního moře jej přivezli před naším letopočtem féničtí mořeplavci, kteří obchodem s tímto exotickým kořením vydělali velké peníze. Zázvor si totiž získal velkou oblibu v antickém Římě i Řecku, odkud se dostal i do Egypta. Odtud se pak časem zdomácněl i ve zbytku Evropy, kde se byl dlouho společně s pepřem a solí základní kuchyňskou surovinou. V koloniální době jej pak Portugalci, Španělé, Francouzi a Angličané rozšířili do celého světa. Protože je tato rostlina nenáročná na okolní podmínky, dařilo se jí a dnes se pěstuje téměř všude.
Dlouho však využití zázvoru zůstávalo jen u přípravy pokrmů. Teprve v nedávné době se zjistily i jeho příznivé účinky pro lidské zdraví. Kromě toho, že obsahuje množství vitamínů (například A, B1 a 2, nebo C), a také minerální látky, najdeme v něm také řadu dalších aromatických látek (například bisabolen). Ty mu dávají jeho typickou chuť a aroma. Nejvýraznější z nich je gingerol. Jedná se o látku, která je svým složením velmi podobná kapsaicinu, který najdeme například v pálivých papričkách. Stejně jako kapsaicin, i gengerol je typický svou ostrou a pálivou chutí.
Zázvor, díky těmto látkám v něm obsaženým, pomáhá našemu organismu v mnoha ohledech. Pro své protizánětlivé účinky nám může pomoci pokud ne přímo při léčbě, tak alespoň při prevenci různých onemocnění. Působí velmi pozitivně při žaludečních i trávících potížích, stejně jako při předcházení rýmě nebo chřipce. Některé jeho látky také podporují krevní oběh (což může působit i jako afrodiziakum), a mnozí vědci se přiklání k teorii, že pomáhá zpomalit některé druhy rakoviny. Z těchto jeho uvedených účinků je patrné, že jeho konzumace je pro nás přínosná. Na druhou stranu nelze přehlédnou také některé jeho vedlejší účinky. Při přehnané konzumaci mohou účinné látky v něm působit škodlivě, a způsobit pálení žáhy, nebo naopak příliš stimulovat krevní oběh a zrychlit srdeční činnost. Také jeho příznivé účinky na trávící soustavu se mohou snadno změnit v nepříjemné a způsobit nám problémy se zažíváním. Než začneme zázvor pravidelně jíst, je také nutné vědět, že není vhodný pro všechny konzumenty. Nedoporučuje se dětem, diabetikům, ani lidem se srdečními problémy. V malém množství (uvádí se vhodná denní dávka 4 gramy) nemůže ničemu uškodit, avšak ve větší míře by mohl způsobit zdravotní problémy. Úplně vhodný není ani pro těhotné ženy, přestože jim může pomoci překonat těhotenské nevolnosti. Měly by jej konzumovat jen v omezené míře.
Jak zázvor podávat? Možností je nepřeberné množství. Pro jeho oblibu v dnešní době, naleznete jej v mnoha potravinách. Přes ty tradiční, jako jsou produkty asijské kuchyně (růžový zázvor je používán třeba jako příloha k sushi), omáčky k masu, nebo některé druhy cukroví nebo perník, jej dnes můžeme najít i v limonádě, nebo žvýkačkách. Používá se také jako přísada do marmelád a džemů, protože dodává ovoci výraznější chuť. Velmi rozšířeným se v poslední době stává také zázvorový čaj, který k nám přišel z Asie. Často se však zázvor konzumuje také čistý, nakládaný nebo kandovaný. V neposlední řadě se zázvor dnes používá také v kosmetice při výrobě šampónů, krémů nebo sprchových gelů, protože kromě výše popsaných příznivých účinků na organismus pomáhá udržovat i pleť.