Přestože se v posledních desetiletích cholesterol dostal do středu zájmu lékařů a médií, stále zůstává jedním z nejspornějších faktorů ovlivňujících naše zdraví. Odborníci se neshodují v názoru na jeho vztah k srdečním chorobám a veřejnost přesně neví, co cholesterol vlastně je. Lidé často zaměňují dva typy cholesterolu – cholesterol obsažený v potravě a krevní nebo ,,plazmatický“ cholesterol. Cholesterol druhého typu je pro náš metabolismus nezbytný.
Co to je cholesterol?
Játra denně vyrobí až jeden gram cholesterolu, voskovité hmoty podobné tuku, která je součástí všech buněk. Krevní cholesterol je také zapojen do tvorby některých hormonů a pomáhá vytvářet vitamin D a žlučové kyseliny důležité pro trávení.
Srdeční onemocnění způsobené vysokou hladinou cholesterolu hrozí zejména osobám s dědičnou dispozicí, i když mezi důležité faktory patří i způsob stravování a obezita. S dědičností toho příliš nenaděláte, ale můžete změnit své stravovací návyky.
Jak může prospět zdravá výživa
Ze všech stravovacích úprav má na hladinu cholesterolu největší vliv snížení příjmu nasycených tuků. Snižuje ji totiž až o 14 procent. Podle posledních amerických výzkumů může příjem stravy s dostatečným obsahem stravitelné vlákniny – například ovesné kaše, fazolí a ovoce bohatého na pektin, jako jsou grapefruity a sušené ovoce – snížit hladinu cholesterolu ještě víc. Tvorbu cholesterolu v játrech potlačují také látky obsažené v česneku.
Množství cholesterolu přijímaného v potravě se neodráží v jeho množství v krvi – to je většinou určováno množstvím nasycených tuků ve stravě. Jídla bohatá na cholesterol nejsou nyní u zdravých jedinců považována za faktor výrazně zvyšující riziko srdečního onemocnění. Příjem cholesterolu v jídle by ale podle mnoha odborníků měli omezit lidé se srdečními potížemi, srdeční chorobou v rodině nebo s vysokou hladinou cholesterolu v krvi.
Vysoké množství cholesterolu v krvi je obsaženo ve vaječných žloutcích, vnitřnostech (hlavně v játrech a mozečku) a v garnátech a krevetách. Zůstává ale sporné, do jaké míry tyto potraviny (obzvláště vejce, která mají málo nasycených tuků, ale hodně cholesterolu) ovlivňují krevní hladinu cholesterolu. Světová zdravotnická organizace i většina odborníků pokládají za bezpečné maximálně tři vejce týdně.
Ve skutečnosti je průměrný denní příjem cholesterolu mužů asi 390 mg denně a u žen činí asi 290 mg, což je dostatečné množství na to, aby se hladina cholesterolu v krvi zvedla až o pět procent.
Naštěstí se tělo dokáže se zvýšením cholesterolu ve stravě běžně vypořádat. Pokud se v důsledku příjmu v potravě hladina cholesterolu příliš zvýší, játra většiny lidí ho začnou automaticky tvořit méně. Dokonce i při stálém příjmu tuků v potravě není průměrný zdravý člověk ohrožen.
Protože krev se skládá hlavně z vody – která se s tuky neváže -, přenáší se cholesterol v těle ve vazbě na specifické bílkoviny zvané lipoproteiny. Existují dva typy lipoproteinů: lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) a o vysoké hustotě (HDL). V podobě LDL se přenášejí asi tři čtvrtiny krevního cholesterolu a znamená zvýšené riziko srdečního onemocnění. Při vysoké hladině hladině HDL – které přenášejí mnohem méně tuků – je riziko nižší než průměr.
Nejrizikovější skupiny
Vysoká hladina LDL je zřejmě důsledkem poruchy (často vrozené) receptorů v játrech, které by tyto lipoproteiny měly z krevního oběhu odstraňovat. Pokud tyto receptory řádně nefungují, dochází k ateroskleróze, pokrývání vnitřní výstelky tepen tukem. Také hormonální poruchy, které někdy postihují diabetiky a osoby s poruchami štítné žlázy, dokážou tyto receptory ,,vypnout“.
Protože ženské hormony estrogeny zvyšují počet i výkonnost receptorů LDL, pomáhají udržovat nízkou hladinu cholesterolu a ženy do přechodu tak mají menší sklon k srdečním chorobám. Navíc mívají vyšší hladinu HDL, což riziko aterosklerózy a srdečních chorob dále snižuje.
Cvičení často pomáhá snížit hladinu LDL a zvýšit HDL. Také umírněná konzumace alkoholu – půl litru piva nebo deci vína denně – může u jedinců s normální tělesnou váhou zvyšovat hladinu HDL. Obezita však jeho hladinu snižuje.
Léky upravující poměr hladin těchto dvou lipoproteinů jsou vhodnější pro jedince s vysokou hladinou cholesterolu než pro ty, kdo mají hladinu cholesterolu zvýšenou jen mírně. I když jsou tyto léky účinné, měla by je doplnit správná výživa.