Nemá žádné kalorie, a dokonce se ani nepovažuje za živinu, protože se nestráví. Přesto je tato hmota, která dodává rostlinám strukturu, ve výživě hvězdou první velikosti. Vláknina pomáhá hubnout a chodit pravidelně tam, kam chodí i císař pán pěšky. Strava bohatá na vlákninu má ale také další důležité přínosy pro zdraví.
Chrání vláknina před rakovinou tlustého střeva?
Zdá se to logické: jezte vlákninu, budete mít pravidelnou stolici a zbavíte tlusté střevo toxických látek. Teorie o ochranném působení vlákniny před zhoubným bujením pochází z počátku 70. let, kdy se objevily zprávy, že u Afričanů a vegetariánů, kteří konzumují hodně celozrnných potravin, ovoce a zeleniny, je rakovina tlustého střeva vzácná. Vědci začali zkoumat účinky vlákniny srovnáváním stravy zdravých osob s jídlem pacientů s tímto onemocněním. Přehled třinácti studií ukázal, že u jedinců konzumujících nejvíc vlákniny je riziko vzniku rakoviny tlustého střeva až o 50 procent nižší.
V těchto studiích ale bylo několik háčků. Například řada dobrovolníků své stravovací zvyky v průběhu doby měnila. Když se vás někdo zeptá, co jste jedli před deseti lety, není vždy snadné si vzpomenout. Jakmile si vláknina vydobyla pověst ochránce tlustého střeva, byla podrobena přísnějšímu testování. V jedné studii vědci náhodně rozdělili 2079 mužů a žen po léčbě rakoviny tlustého střeva do skupiny osob konzumující běžnou stravu a skupiny s jídly obsahujícími hodně vlákniny. Po čtyřech letech se rakovina v obou skupinách vrátila u takřka stejného procenta osob. K podobným výsledkům dospěly i další rozsáhlé studie.
Poslední ránu této teorii zasadil přehled 13 studií, v nichž dobrovolníci udali své stávající stravovací návyky a poté byli sledováni 20 let. Autoři studií prokázali, že vláknina neměla na rakovinu tlustého střeva žádný příznivý vliv.
To však neznamená, že neexistují důvody pro její větší příjem; je jich naopak spousta.
Chrání vláknina před nemocemi srdce?
Doporučovaný příjem 25 až 35 gramů vlákniny denně může výrazně snížit riziko vzniku srdečního infarktu.
Jak potvrdily výsledky řady studií, lidé konzumující hodně vlákniny mají menší riziko infarktu myokardu. Například sledování téměř 44 000 mužů ukázalo, že u jedinců přijímajících denně 29 gramů vlákniny byla pravděpodobnost vzniku srdečního onemocnění o 41 procent nižší. Při jiné rozsáhlé studii bylo zjištěno, že ženy, které denně přijímaly 23 gramů vlákniny, měly poloviční riziko infarktu myokardu ve srovnání s těmi, jež vlákniny konzumovaly méně. Odborníci doporučují u dospělých denní příjem mezi 25 až 35 gramy, tomu se ale většina lidí ani nepřiblíží.
Existují dva druhy vlákniny – rozpustná a nerozpustná. Asi nejvíc známým zdrojem rozpustné vlákniny jsou ovesné vločky, obsahují ji ale i fazole, hrách, rýžové otruby, kroupy, citrusové ovoce, jahody a jablka. Po požití těchto potravin vláknina s gelovou strukturou pomalu prochází trávícím traktem a postupně tuhne. Přitom na sebe váže cholesterolové částice, takže se nemohou vstřebat střevní stěnou do krevního oběhu a odejdou stolicí z těla ven.
Vliv rozpustné vlákniny na cholesterol ale není velký. Konzumace tří misek ovesných vloček denně sníží celkový cholesterol jen asi o 0,13 mmol/l, což odpovídá snížení rizika vzniku srdečního onemocnění o 4 procenta. To znamená, že strava s vysokým obsahem vlákniny musí mít ještě nějaký jiný pozitivní účinek. Je možné, že lidé, kteří ji hodně konzumují – jak rozpustné, tak nerozpustné (je obsažená ve slupkách ovoce a většině zeleniny) – , snědí méně dalších potravin, protože je vláknina víc zasytí. To pomáhá udržet nižší tělesnou hmotnost, což zmenšuje vliv dalších rizikových faktorů srdečního onemocnění spojených s nadváhou, jako je vysoký krevní tlak, nízká hladina HDL (dobrého) cholesterolu a zvýšená krevní koncentrace triglyceridů.
Chrání vláknina před cukrovkou?
Řada potravin bohatých na vlákninu brání prudkému zvýšení hladiny krevního cukru, které může vést k vývoji cukrovky 2. typu.
Když sníte jablko nebo mrkev, jejich trávení nějakou dobu potrvá. Úplně jinak to ale dopadne, když spořádáte krajíc bílého chleba: v trávícím traktu se rozpustí cobydup. Obecně platí, že potraviny, které se pomalu tráví, způsobují pozvolnější a menší vzestup glukózy v krvi než ty, jež se tráví rychle. Čím je hladina cukru nižší, tím méně inzulinu je potřeba na jeho zpracování buňkami.
Inzulinová rezistence, hlavní předpoklad vzniku cukrovky 2. typu, vzniká, když tělo musí opakovaně vytvářet velká množství inzulinu, aby zvládlo zpracovat pokrm plný rychle trávených sacharidů – obvykle v potravinách obsahujících málo vlákniny.
Několik studií prokázalo, že u jedinců konzumujících stravu s velkým množstvím vlákniny vzniká inzulinová rezistence méně často. Největší ochranu přitom poskytuje rozpustná vláknina, která se nachází mimo jiné v ovesných vločkách, kroupách a fazolích. Gel, jejž vytváří, tvoří bariéru mezi trávícími enzymy ze žaludku a molekulami škrobu v potravě. Výsledkem je delší doba trávení, takže přeměna škrobu v krevní cukr probíhá pomaleji.