Výživa kojenců a batolat

Výživa kojenců a batolat
Výživa kojenců a batolat

Prvotřídní výživa je ten nejlepší vklad do života, jaký mohou rodiče malým dětem dopřát. Živiny vstřebané v prvních měsících jsou důležitým předpokladem zdravého vývoje a jedním ze základních kamenů, na kterých tavíme budoucí životní pohodu.

Přirozenou stravou pro novorozence je mateřské mléko. I když se časem přechází na krmení z láhve, je v prvních dnech, nebo ještě lépe po celé první čtyři měsíce, pro dítě velkým přínosem, může-li ho matka kojit. Po porodu se v prsech vytváří mlezivo, poměrně čirá řídká tekutina s vysokým obsahem protilátek, které zvyšují obranyschopnost kojence proti infekcím. Později mlezivo vystřídá hustší mateřské mléko. Mléko uspokojuje v prvních šesti měsících všechny požadavky na výživu dítěte a posiluje jeho odolnost proti nemocem.

Mateřské mléko se skládá z drobounkých stravitelných kapének a obsahuje všechny bílkoviny, vitaminy a minerální látky, které nemluvně potřebuje. Kromě toho z něj dítě přijímá základní nenasycené mastné kyseliny, které tvoří důležitou složku mozku a celého nervového systému.

Umělá výživa složení těchto živin z převážné části kopíruje, ale mateřské mléko se navíc vylučuje v ideální formě. Když nemluvně začíná sát, obsahuje mléko především vodu a bílkoviny, ale po chvilce pití se poměr mění – obsah vody a bílkovin se snižuje a na jejich místo nastupují tuky. Nejprve tedy dítě zažene žízeň, a teprve pak se nasytí.

Kojení je pohodlný hygienický způsob krmení a je zadarmo. Matka, která může a chce kojit, nepotřebuje láhve a dudlíky a nemusí uprostřed noci míchat a ohřívat jídlo. Vědci se navíc domnívají, že u žen, které kojily, je o něco nižší riziko vzniku rakoviny prsu, zejména pokud je jim méně než třicet let.

Jíst musí i matka

Kojící matka potřebuje pro tvorbu a dostatečné množství mléka stejně kvalitní stravu, jakou přijímala během těhotenství.

Nedostatky ve stravování se neprojeví na obsahu živin v mateřském mléce, ale mohlo by se ho vytvářet méně, případně se nesprávná výživa odrazí na matčině zdraví. Pokud totiž tělo nedostává dostatek živin pro správné složení mléka z venčí, začne čerpat z matčiných zásob.

Kojícím matkám se doporučuje podstatně zvýšit denní příjem vitaminů a minerálů.

Žena, která nekojí, potřebuje například denně kolem 700 mg vápníku. Aby kojící matka zajistila zdravý vývoj kostí a zubů svého dítěte a zároveň si uchovala vlastní zásoby vápníku, měl by její denní příjem činit přibližně 1250 mg. Toto množství odpovídá 1,2 litru mléka nebo asi 170 g čedaru.

Zvýšenou potřebu vitaminů, minerálních látek, bílkovin a energie je nejlepší pokrýt stravou bohatou na čerstvé ovoce a zeleninu, mléčné výrobky, tučné ryby, libové maso, luštěniny, ořechy a celozrnné pečivo a neloupanou rýži.

Kojící matka vytváří v prvních měsících kolem 500 ml a později až 800 ml mléka denně, takže by měla pít hodně tekutin. Doporučuje se asi 2,3 litru denně, nejlépe vody, mléka a ředěných ovocných džusů.

Krmení z láhve

Je mnoho důvodů, proč některé matky dávají přednost umělé výživě před kojením. Chtějí se například co nejdřív po porodu vrátit do zaměstnání nebo užívají léky, které by kojenci mohly uškodit. Taková volba bývá velkým přínosem pro oba rodiče – matka si může odpočinout a otec naváže s dítětem užší vztah.

Umělá kojenecká výživa zajišťuje svým složením všechny živiny, vitaminy a minerální látky, jaké dítě potřebuje. Stejně jako mateřské mléko je nejvhodnější stravou v prvních šesti měsících a dítěti jen prospěje, bude-li ji dostávat celý první rok. Většina mléčných kojeneckých přípravků obsahuje tytéž základní živiny; v České republice se složení všech přípravků mléčné kojenecké výživy řídí normou stanovenou ministerstvem zdravotnictví.

Při přípravě krmení přesně dodržujte pokyny výrobce. Odolejte pokušení uspokojit hladové dítě tím, že mléko zahustíte jednou odměrkou navíc, trochou obilnin nebo piškoty, protože tím by se zvýšil obsah sodíku a nemluvně by dostalo žízeň. V některých případech by mohlo dojít až k dehydrataci.

Láhve a dudlíky pečlivě sterilizujte. Když si rozmícháte mléko předem, dejte ho do ledničky a spotřebujte do čtyřiadvaceti hodin. Před krmením si ho nezapomeňte prohlédnout – zkažené mléko kysele páchne a žluklý prášek se nedá rozmíchat.

Když dítě nevypije všechno, zbytek vždy vylijte. Je to důležité, protože při pití vniká do láhve vzduch obsahující bakterie, které mohou mléko infikovat.

Odstavování

Většina pediatrů dnes doporučuje zahájit odstavování ve věku čtyř až šesti měsíců a během následujícího roku postupně, jedno po druhém, přidávat nová jídla. Kojenci, kteří přecházejí z mléka na tuhou stravu příliš brzy, mohou trpět zažívacími potížemi a obvykle jsou náchylnější k alergiím. Nutriční vyváženost tuhé stravy, kterou dítě začíná jíst, není zpočátku příliš důležitá, protože převážnou část živin nadále získává z mateřského mléka.

První sousta

Na tuhou stravu by si nemluvně mělo zvykat v podobě snadno stravitelných jídel, která obvykle nevyvolávají alergii. Většina matek začíná s burizony – rozmáčí je v mateřském mléce nebo umělém mléce a podává dítěti na lžičce. Poté můžeme postupně zavádět kaše nebo pyré z ovoce a zeleniny. (Nejméně do šesti měsíců se ale vyhýbáme špenátu, vodnici a červené řepě, protože obsahují dusičnany, které v řídkých případech mohou u malých dětí způsobit jeden z typů chudokrevnosti.)

Později podáváme pasírované luštěniny (v rozmixovaných totiž zůstávají potenciálně škodlivé slupky), například čočku a sójové boby, a po nich pyré z drůbežího masa. Jídlo dětem zásadně nesolíme; přemíra soli může způsobit dehydrataci.

Mezi šestým a devátým měsícem zpestříme stravu vejci (dobře uvařenými), pšeničnými obilovinami, chlebem, rybami a sýrem. Kořeněným jídlům se raději vyhneme, protože někdy dráždí zažívací ústrojí a vyvolávají průjem. Neuškodí zaznamenávat si všechno, co dítě sní, do jídelního deníku a všímat si projevů, které by mohly poukazovat na nesnášenlivost některé z potravin. Může se například stát, že pokaždé, když si dítě dá vejce nebo banán, objeví se u něj žaludeční potíže nebo kýchá a teče mu z nosu.

Doporučuje se také, aby děti do jednoho roku věku nepily kravské mléko, především pro jeho nízký obsah železa. Jako alternativa k mateřskému mléku je po čtvrtém měsíci lepší vybrat některý přípravek mléčné kojenecké výživy. Malým dětem nepodáváme odstředěné a polotučné mléko, protože neobsahuje vitaminy A a D a má nedostatečné množství kalorií.

Přechod na tuhou stravu obvykle ohlašují první zoubky, což je čas, kdy děti dostávají piškoty a sušenky, jež ovšem nejsou z hlediska výživy nijak přínosné. Většinou se vyrábějí z pšeničné mouky, která může vyvolat nesnášenlivost, a i ty označené s nízkým obsahem cukru jsou vydatně slazené a obsahují sůl. Žvýkání tvrdších potravin ovšem skutečně růstu zubů napomáhá – proto někteří rodiče dětem dávají například kousky syrového jablka nebo očištěné mrkve. Nikdy nenecháváme dítě jíst bez dozoru, aby se neudusilo.

K dostání je také široká škála umělohmotných pomůcek na kousání. Bolest dásní tiší zejména typy plněné vodou, které se dají vychladit v ledničce – ty jsou navíc výhodné i v tom, že po nich nezůstává na nových zubech nános cukru a škrobu.

V tomto věku je důležité nepodávat slazené nápoje: děti si na ně rychle zvykají, ale tyto nápoje jim neposkytují téměř žádné živiny a navíc přispívají k tvorbě zubního kazu. Cukr se na štítcích skrývá v mnoha přestrojeních jako glukóza, fruktóza, med, dextróza nebo sacharóza. Nekupujte ani uměle slazené nápoje bez cukru – u malých dětí není zapotřebí omezovat příjem kalorií, zbytečně by si přivykaly na sladké a kromě toho se snažte vyhýbat se pokud možno potravinářským přísadám. I pro děti je na utišení žízně nejlepší voda (raději převařená), a když si na ni odmalička zvykají, pijí ji docela spokojeně.

Výživa kojenců a batolat
5 (100%) 1 vote

Přijde ti článek zajímavý? Sdílej ho s přáteli.Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInDigg this

Napiš první komentář

Napiš komentář

E-mailová adresa nebude zveřejněna.


*