Proč se nám nedaří zhubnout?

Proč se nám nedaří zhubnout?
Proč se nám nedaří zhubnout?

Naše tělo potřebuje ke svému fungování energii, jejímž zdrojem jsou potraviny. Pokud jíte přesně to množství, které tělo potřebuje k vykonávání svých funkcí, udržíte si stálou váhu. Jestliže dodáte tělu energie více a tělo ji ke své činnosti nespotřebuje, přemění energii z potravin na tuk, ukládá si ho na různých místech – a vy tloustnete. (Nutno podotknout, že každý má v těle nějakou zásobu tuku, i hubení lidé – to pro případ, kdyby nemohli dodat tělu živiny.) Je to jako v bance: čím víc do svého těla uložíte, tím víc tam toho máte. Jak se ale tuku zbavíte, když jste byli spořiví a máte jej v těle uloženo větší množství?

,,Rozpouštění tuků, tajících jako sníh“ je bohužel nesmysl. Za hubnutí je možné považovat jen pokles hmoty tukové tkáně, nikoli ztrátu tělesné vody, nebo dokonce svalové tkáně. Tuková tkáň přitom může ubývat jen jedním způsobem: tuky uskladněné uvnitř tukových buněk se aktivně, molekula za molekulou, dostávají přes buněčnou stěnu do krve a putují buď do jater, nebo (a to je hlavní cesta k jejich zničení) jsou spotřebovávány svalovými buňkami. To nastane pouze tehdy, když docílíte tzv. energetické negativní bilance, tj. vydáváte více energie, než přijímáte. Chybějící energie se pak musí brát z tukových zásob. Proč je ale tak těžké tuto jednoduchou rovnici příjmu a výdeje energie vyřešit? Příčin může být několik:

Zázraky se nedějí
Největší procento lidí se snaží zhubnout prostřednictvím tzv. zázraků. Na světě byly vymyšleny desítky tisíc diet a stovky teorií, prodávají se tisíce přípravků a pilulek… a stále nic. V touze zhubnout bez práce vítězí emoce nad rozumem. Při hubnutí pomocí ,,zázračných“ metod nedochází k energetické nerovnováze, není ovlivněn ani energetický příjem, ani výdej, takže zhubnout jednoduše nemůžete.

Přísné diety vedou k úspornějšímu metabolismu
Hubnoucí často podléhají kouzlu radikálních přísných diet, jež se často blíží hladovkám, nebo jsou nevyvážené a chybí jim základní živiny. Mohou vést k váhovým úbytkům, ty ale většinou bývají jen dočasné. Omezíte-li totiž nadměrně příjem potravy, váš organismus si zvykne na snížený příjem energie a sníží se i bazální metabolismus. Když dietu přestanete držet, tělo si z přijímané potravy ukládá zvýšené tukové zásoby pro případnou další hladovku. Při rychlém hubnutí navíc odchází z vašeho těla nejen tuk, ale ztrácí se i svalová hmota. Při tloustnutí se naopak do těla dostává především tuk. Střídáním váhy se i při stejné váze zvyšuje procento tuku v těle. Čím více tuku tělo obsahuje, tím nižší má bazální metabolismus – takže vydáváte trvale méně energie a hubnutí je čím dál obtížnější.

Černobílé myšlení vede k jojo-efektu
Hubnoucí si často stanovují nereálné cíle nejen ve vztahu k váze, ale i k prostředkům, jak jí dosáhnout (,,Zhubnu za měsíc 10kg a budu jíst jen ovoce!“). Často úspěšně zhubnou 5 až 10% své váhy a namísto toho, aby jásali nad zlepšenou, i když třeba ne zcela ideální váhou, snaží se docílit stejným tempem dalších váhových úbytků – ty už ale v tu chvíli nemusejí být pro tělo přirozené. V době krize hrozí nebezpečí tzv. černobílého myšlení – pokud nejste 100% úspěšní, znamená to pro vás totální neúspěch. Stáváte se otrokem toho, co mělo původně přinášet potěšení – jídlo a myšlenky na něj odčerpávají veškerou životní energii. Hrozí vám návrat k původním nevhodným návykům, ke zvýšení energetického příjmu a tím i k původní váze.

Chybí dostatek vůle ke změně
Základem úspěchu při hubnutí je základní pravidlo teorie učení: Pokud chci, aby bylo nějaké chování posíleno, mělo by být příjemné. Je-li trénovaná změna v chování nepříjemná, neudrží se. A co představuje pro člověka náhlý přechod z jídelníčku, na který je zvyklý, na některou z jednostranných diet? Pocit nepohody. Jak se cítí člověk, který se desítky let nehýbal, v tělocvičně při cvičení nevhodném pro netrénované jedince, kde je navíc nejsilnější? Víc než strašně. Přirozenou reakcí je, že hubnutí zanechá. Pokud se tlak na hubnutí opakuje, občas se mu povede pár kilogramů zhubnout, většinou je ale brzy nabere zpět.

Spouštěčem k jídlu přestává být hlad
V důsledku dodržování pro tělo různých diet mizí vrozené lidské instinkty. Spouštěčem k jídlu přestává být hlad. Když obézní hubnou, hrdě hladoví. Když sbírají síly na držení diety od určitého okamžiku, tedy jsou v období, kdy se nekontrolují, signály hladu u nich už také nefungují. Jedí tehdy, když ucítí vůni jídla, zmáčknou knoflík u televize či si uvaří kávu, nebo naopak, když na ně padne splín a jediným jejich přítelem je pro ně jídlo. Paradoxně jedí více tehdy, když se přejedí, protože ,,už je to jedno“. Toho, že lidi pobízejí k jídlu jiné podněty než hlad, hojně využívají obchodníci. Na reklamu hamburgerů, sladkostí a dalších potravin plných živočišných tuků a nevhodných sacharidů se vydávají po světě miliardy, zatímco na propagaci správné výživy je financí poskrovnu. Toto tzv. toxické prostředí provokuje lidi k jídlu, i když nemáte hlad, a v důsledku toho přijímáte velké množství potravy. Prostředí asi nezměníte, ale můžeme změnit míru, do jaké na vás bude působit.

Jídelníček má nevhodnou skladbu
Důvodem , proč přijímáte více potravy, než vaše tělo potřebuje, může být i nevhodná skladba jídla. Oproti dřívějším dobám jíme daleko více potravin s vysokým glykemickým indexem, což vede k stále většímu příjmu potravy a v důsledku nadměrného vylučování inzulínu i k ukládání tuků.

Jídlo je nerovnoměrně rozložené
Možná také ráno nesnídáte (nemáte čas ani hlad), neobědváte a potom přijdete domů tak vyhladovělí, že často sníte bez přemýšlení kupu jídla. Při vybalování nákupu, vaření, večeři a zobání u televize přijmete daleko více energie, než kolik jste jí ušetřili tím, že jste během dne některá jídla vynechali. Nerovnoměrným příjmem potravy během dne nemáte nemáte vyrovnanou hladinu cukru v krvi (glykemii), což má negativní dopad na hubnutí.

Chybí pohyb a přebývá ,,nepohyb“ – lenošení
Pohybu ubývá nejen s rostoucím věkem, ale i obecně. Za vymoženosti civilizace platíme daň: tělo je naprogramováno na fyzickou aktivitu pravěkého lovce nebo sběrače a my mu dopřáváme stále méně a méně pohybu. Mnoho lidí tráví většinu času vsedě nebo v leže a s dětskou naivitou zkoušejí stále nové a nové přípravky na hubnutí, namísto aby se přiměli k pohybu. Ke špatnému pocitu ze sebe sama a kilogramům navíc se přidává ještě špatná kondice. Orgány a svaly, které nepoužíváme, přestávají plnit svoji funkci, a možnost pohybu ještě omezují následné problémy s pohybovým aparátem.

Proč se nám nedaří zhubnout?
5 (100%) 1 vote

Přijde ti článek zajímavý? Sdílej ho s přáteli.Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInDigg this